Systém známkování

  Dějepis  

 § 1 Platnost známkování - systém známkování v mých hodinách dějepisu je stejný pro všechny třídy, tedy jak pro třídy vyššího, tak pro třídy nižšího gymnázia.

§ 2 Ústní zkoušení - I. Každý žák může být zkoušen během pololetí xkrát, o zkoušení rozhoduje losování na začátku hodiny, číslo každého žáka odpovídá jeho číslu v třídním výkaze. Pokud je tedy někdo vylosován třikrát za sebou, nezbývá, než aby byl třikrát vyzkoušen.

                              II. V druhém části pololetí se musí losování kombinovat s libovolným vyvoláváním učitele, aby se dostalo i na ty méně šťastné, dosud nevyzkoušené.

                              III. Každý žák má právo se nechat vyzkoušet, maximálně však dvakrát za pololetí. (Tip: je lepší si aspoň jedno zkoušení podržet na konec pololetí, kdy se rozhoduje o celkové známce)

§ 3 Písemné zkoušení - I. Písemné zkoušení vždy uzavírá danou kapitolu, o jejímž zvládnutí má vypovídat. Proto je nutné, aby z něho měli známku všichni.

                                 II. Žáci, kteří si test nenapíší, z něho tedy budou buď ústně, nebo písemně přezkoušeni.

                                 III. Mojí snahou bude připravovat testy, jejichž celkový bodový součet bude 40 bodů. Z toho se bude odvíjet i jejich známkování: 1 - 40 až 36 bodů, 2 - 35 až 31, 3 - 30 až 26, 4 - 25 až 21, 5 - 20 - 0. V případě jiného bodového součtu bude známka procentuelně odpovídat zdejším rozmezím.

                                 IV. Pokud žák dosáhne hraniční hodnoty, např. 35,5 bodů, dostane známku dělenou - 1-2.

§ 4 Výsledná známka - I. Výsledná známka se počítá čistým aritmetickým průměrem.

                                 II. Známky mezní se počítají do průměru jako půlené, např. žák se známkou 2-3 si ji může počítat do průměru jako 2,5. Z toho je pak jasné, že žákovi se známkami 1 a 2-3 bude vycházet celkově 2 (průměr 1. 75)

                                 III. Dosáhnou-li žáci celkově přesně mezní hodnoty, např. průměrem 2,5, bude možné přihlédnout k výsledkům testů. Tedy, pokud někomu jen těsně unikla dvojka, celkové hodnocení bude za dva. Pokud někomu vyšla z testu trojka jen těsně, celkové hodnocení bude za tři.  

Německý jazyk

§ 1 Platnost známkování - systém známkování pro nižší gymnázium je odlišný od složitějšího systému, který uplatňuji na vyšším gymnáziu.

§ 2 Nižší gymnázium -  na nižším gymnáziu lze dosáhnout známek za různé aktivity (test, zkoušení, písemný projev, čtení s porozuměním apod.), všechny však mají stejnou váhu, a proto i celková známka se dosáhne jejich čistým aritmetickým průměrem. U celkových známek mezních (vyjde-li průměr např. 2,5) rozhoduje o celkové známce dodatečné přezkoušení.

§ 3 - Vyšší gymnázium - I. Na vyšším gymnáziu se prohlubují rozdíly ve významu některých zkoušek, testů apod., nelze např. stejně přihlížet k  dosaženým známkám  za slovíčka a za slohovou práci. Z důvodu vyšší vyváženosti známek a jejich objektivnějšího zhodnocení byly práce, případně známky za ně dosažené, rozděleny do čtyř skupin podle jejich váhy.

                                     II. Každá známka tak bude do celkového průměru počítána xkrát podle toho, do jaké skupiny patří. Známky ze skupiny 1 tak budou počítány pouze jedenkrát, zatímco známka ze skupiny 3 bude počítána třikrát. (Př.: Žák dostane jedničku ze slovíček - skupina 1, ale z velkého gramatického testu dostane 3 - skupina 3. Průměr si pak může počítat ze známek 1 3 3 3, celkově mu tedy vychází 2,5.)

                                    III. Velké práce ze skupin 3 a 4 jsou vždy hlášeny dopředu, menší práce ze skupin 1 a 2 mohou, ale nemusí být nahlášeny dopředu.

                                    IV. Zde je uveden výčet jednotlivých skupin a u každé je uvedeno, co do ní patří:

                                    IV. a) Skupina 1 - slovíčka, čtení s překladem (důraz na výslovnost, překlad), písemný projev (pouze, je-li vypracován doma)

                                    IV. b) Skupina 2 - malé gramatické testy (často zaměřené na jeden gramatický jev), volný ústní projev - monolog (popis, vyprávění, charakteristika), dialog (argumentace, scénka), písemný projev (vypracovaný ve škole), čtení s porozuměním (důraz na porozumění), poslech s porozuměním (důraz na porozumění)

                                    IV. c) Skupina 3 - velké gramatické testy (často završují probranou kapitolu), projekty (příprava, prezentace)

                                    IV. d) Skupina 4 - slohová práce

                                    IV. e) Bude-li známkována práce, která zde není uvedena, rozhodne o jejím zařazení učitel.

                                    V. Výsledná známka se počítá půměrem z takto přepočítaných známek, stane-li se, že žák dosáhne např. průměru 1,5, rozhoduje o celkové známce přezkoušení.