Adaptační kurz aneb z deníku primána roudnického gymnázia
Fotky viz. fotogalerie
12.09.2012 14:59
30. srpna 2012
Vůbec nechápu, jak někdo mohl vymyslet, že půjdem ještě o prázdninách do školy. A to by nebyli naši, aby se toho hned nechytli. Srpen a já jdu do školy, to bude zábava. A jestli něco připravili učitelé z gymnázia, tak leda přednášky. A třídní je dějepisář…ach jo. Určitě si s sebou beru iPad, a zábava bude podle mě.
1. září 2012
Včerejší zápis chybí, není divu, nebyl čas. Sešli jsme se ve dvě a odvedli nás do malé tělocvičny, celkem slušně vypadající místnost. Některé tváře se usmívaly, jiné civěly, některé vyhlížely spolužáky z bývalé třídy. A pak to začlo.
Pan profesor třídní se nám představil a místo přednášek jsme hráli seznamovací hry. Kupodivu to zabralo a naše nová třída se fakt začala chovat jako třída. I já už znám některé nováčky. A to ještě není všechno, po hrách jsme posvačili s panem profesorem třídním a s dalšími vyučujícími, dokonce i s panem ředitelem.
Potom jsme se rozdělili na skupiny a pracovali odděleně. Postupně jsme se na třech stanovištích vystřídali všichni. V malé tělocvičně nás s paní profesorkou Lapihuskovou čekalo vytváření obrazce z víček od PET lahví. Bude nás učit biologii, už teď se těším. To mě fakt bavilo a myslím, že nejen mě. Obrázky jsme na konci vyfotografovali. Ve vedlejší třídě byla připravena hromada krabiček, ruliček, cívka s drátkem, nůžky a lepidla. Úkol zněl jasně: Vytvořit třídního maskota. Kdo nepochopil, poradil mu náš češtinář pan profesor Hejduk. První skupina začala stavět robota a další dvě skupiny museli navázat ne rozdělanou práci. Bylo to trochu náročnější než víčkaření, ale i to byla zábava. Na konci vznikl skutečně robot, který bude stát v naší třídě jako chlouba, pokud se nerozpadne :o) Poslední zastávku jsme strávili ve studovně, kde jsme si vyrobili rozvrh hodin a cedulku se jménem proto, aby si nás vyučující rychleji pamatovali.
Pak přišlo grilování. Mňam, stoly v průjezdu vypadaly jako v Bradavicích a my jsme se měli možnost posilnit se před nočními zážitky. Na grilování přišli i rodiče, ochutnali, popovídali si s panem ředitelem a s pány profesory. Všem se nám to líbilo, venku sice pršelo, ale jen slabě a ke konci už přestalo.
Když se za posledními rodiči zabouchla veliká dřevěná vrata, škola se pohroužila do tmy a působila sama o sobě strašidelně. A nás čekala noční procházka školou plnou strašidel. Cestou jsme od příšer museli ještě posbírat osm papírků, které na konci vyžadovala čarodějnice, aby nás pustila zpátky do tělocvičny, pokud jsme měli méně, museli jsme se vracet a to se nikomu nechtělo. Chodbami se toho večera ozývaly prapodivné zvuky, skřeky a samozřejmě výkřiky. Těžko se to popisuje, ale fakt každou skupinu aspoň jedno strašidlo vyděsilo. Však jsme taky měli všichni o čem povídat, někteří až do brzkých ranních hodin.
Dneska ráno jsme v půl osmé měli budíček a připravenou snídani. Pak jsme měli kvízový turnaj v přesmyčkách. Ještě jsme napsali hodnocení a očekávání od začínajícího školního roku na gymnáziu, pak bylo předávání cen. Každý něco dostal, protože každý jsme ukázali, že sem patříme. Pak už jsme si sbalili, uklidili a jeli domů.
Na iPad jsem neměl ani čas. Rodiče nechtěli věřit, že jsem to opravdu já, smějící se a mluvící o super škole. Doma mě čekala po tom všem vytoužená postel. Večer jsme si s tátou a s mámou vyprávěli, jak se všichni těšíme na nový školní rok a jak jsme zvědaví. Takže adapťák má jednoznačně LIKE ;o) Jak bude asi vypadat školní rok…
Podle napsaných hodnocení a rozhovorů s primánkami a primány zpracovali Mgr. Lukáš Feigl, třídní profesor, a Jan Hejduk, vyučující českého jazyka.